Zbynuv Blog

Původně jsem chtěl dát fotky za 3. Bářin čtvrtrok, ale i když se mi zdálo že jsem ve focení polevil tak by jich bylo příliš Proto zpomaluju a dávám výběr za loňský zbytek prosince – jedná se hlavně o návštěvy (jak na Moravě tak vánoční pražské i výlet až na sever do Liberce), válení se pod stromečkem (rozbalování šlo Barunce jedna radost) a nakonec taky o silvestrovský výlet k Hořovicím…

PS: Liberecké černobílé fotky samozřejmě nejsou moje, takže díky Tome

Měsíce s Barunkou běží svižným tempem a minulý měsíc jsme oslavili už první půlrok. A protože všechny dárky s obrázkama malé už byly předány je na čase ukázat jak nám Baru rostla ve svém druhém čtvrtroce…

Obrázků je tentokrát docela dost a kromě různého povalování se na podložkách a hracích dekách (což převažuje) ukazují taky první výraznější focení ve Ctěnickém parku, Vysočanské Vítání občánků i Barunčin první výlet na Šumavu…

S přibývajícími měsíci už přibývalo i vysmátých fotek malé a poslední dobou už téměř nejdou ani udělat žádné jiné

Minulý víkend jsme vyrazili na kočárkový foto víkend do Vysoké Lípy v Českém Švýcarsku. Původní plány na krásné podzimní fotky vzaly za své hned po první noci, když se všechny načervenalé stromy skryly pod vrstvou napadaného sněhu

Po dopoledním kočárkovém výletu jsme nechali děti odpočívat doma a jeli se podívat do okolí Růžovského vrchu, kde jsme se konečně dostali do okolí osamoceného kaštanu a prošli se zasněženými bukovými lesy…

Druhý den už byl spíše jarní, jelikož sluníčko začalo konečně pořádně svítit a sníh začínal tát. Toho jsme využili k výjezdu k Dolskému mlýnu příjemně se vinoucím údolím podél Velké Bělé…

2. březnová svatba se konala stejně jako předchozí v západních Čechách a opět jsem se namanul jako svatební fotograf Libor s Bárou si vybrali pro svatební obřad hrad Loket, kde jsme se následně zdrželi i na oficiální portréty…

Po oficiálním focení jsme se přesunuli zpátky na Pilu, kde na novomanžele (teda hlavně na Libora) čekalo několik úkolů pro rozdělení rodinných funkcí

Samotná oslava se konala v Pilské hospůdce, ke které neodmyslitelně patří skvělá kapela Žízeň – ta opět nezklamala a zahrála pro všechny piláky

Barunka nám na začátku září oslavila svůj první čtvrtrok a tak přidávám obrázky z jejího 2. a 3. měsíce… Červenec byl z jejího pohledu ještě docela spacím měsícem, takže i fotky podle toho vypadají – variace na spící dítě tisíckrát jinak

Srpen byl už ale výrazně pozorovací a zkoumací – malá si oblíbila jak hraní na barevné hrací dece tak výlety po pražských parcích a zejména zkoumání korun stromů v nich. Mimojiné i taky zvládla náročné výletování mezi Prahou, Dolníma Dunajovicema, Zlínem i Přešticema a zatím se dá říct, že se jí to asi i líbilo

Březen byl vyloženě svatební měsíc. Jako první se z našich známých brali Dita s Kájou na plzeňské radnici – a mně se poštěstilo zahrát si u nich na profesionálního svatebního fotografa

Přestože se svatba konala už v půlce března, počasí bylo vyloženě letní – a to až tak, že byl problém hledat v Křižíkových sadech kompozice bez opalujících se lidí Jak se zadařilo uvidíte po kliknutí na fotky…

Na konci února jsme s Lenkou podnikli poslední “předbarunkovou” velkou cestu, a to do německého  Mannheimu v Bádensku-Württembersku za Liborem s Bárou. Konec zimy se projevil tím, že bylo docela pošmourno, což jde vidět na mnoha obrázcích z Kaiserburgu Trifels (který už je až za řekou v Porýní-Falcku).

Na druhou procházku nás budoucí manželé Šedovi vzali po okolí Mannheimu, do blízkého Ladenburgu podél řeky Neckaru – výlet planinami podél řeky byl zakončen nádherným starým německým městečkem…

Barunka už nám znatelně povyrostla, a proto dávám několik obrázků ze zbytku jejího prvního měsíce – pořád jsou to fotky převážně spící, i když už si nevystačila jen s pospáváním, ale začínala zkoumat co se kolem ní děje – a to bylo několik návštěv, dokonce už dostala i svůj první dort (o který se ale musel postarat hlavně tatínek ), začaly noční přesuny do postele rodičů a zažila i první výlet na zahrádku

Konečně se mi tento rok poštěstilo být pod Pálavou i v době největších mrazů, kdy je přehrada tak zamrzlá, že se dá suchou nohou dostat až k Mušovskému kostelíku… Nejdřív jsme se vypravili na sobotní časně poobědovou prohlídku – což bylo štěstí, protože cestou zpátky k autu jsme míjeli vyloženě davy

Při nedělní předvýchodové cestě už bylo samozřejmě na ledu pusto a prázdno – a vzhledem k tomu, že jsem byl po noci nejspíš první chodec, tak led začal pracovat stylem, že jsem ani nevěděl, jestli se tentokrát suchou nohou ke kostelíku dostanu Naštěstí jsem se neobrátil a tak si mohl užívat parádní fotografické podmínky kolem Mušova…

Samozřejmě jsem nechodil jenom kolem dokola, ale podíval se i do kostela sv. Linharta – interiér se dal čekat zchátralý, ale abych pravdu řekl, myslel jsem, že to bude horší – ale i na takovém místě se dají najít spousty “uměleckých děl umělců z lidu”

Konec minulého roku byl nejdříve o přípravách na vánoce – ať už pečení nebo focení PFka, před vánoci se nejen v Praze vzpomínalo na Havla, a jako tradičně jsme zakončili rok silvestrem na Pile…

Zbytek zimy byl zejména pražsko-přeštický – vyrazili jsme s Bobem na arabskou baštu do Dahabu (doporučuju), já si párkrát přivstal a šel se pořádně promrznout k řekám (a to jak k Vltavě tak k Úhlavě) a v únoru jsme si vyzkoušeli rodinné jízdy v Hummeru na Příbramském letišti…

PS: Z února ještě časem přidám promrzlou Jižní Moravu a výlet za Liborem a Bárou do Mannheimu – jinak by to byl až příliš rozsáhlý zimní přehled…