Zbynuv Blog

Návštěva z Přeštic přivezla Lenčin starý dětský domeček, který výborně slouží i v dnešní době A Bára mohla hned po postavení začít přijímat návštěvy…

Ne vždy se ranní focení vydaří podle představ a tohle sobotní listopadové ráno bylo v tomhle směru příkladné – bez mlhy i bez slunce – ale naštěstí jsem se vyskytoval na Petříně, kde se daly najít poslední neopadané listy…

Fotka týdne je z jednoho nedělního dopoledne, kdy jsem si vymyslel Bářino focení v proseckém parku Přátelství – bohužel ona byla ale jiného názoru, moc nespolupracovala a já byl nucen uznat porážku a vzít ji na dětské hřiště Tam už výrazně pookřála, což se samozřejmě projevilo i na fotkách…

První listopadový víkend byly hřbitovy obsypané lidma a já jsem tento rok taky nechyběl – sice byla to trochu jiná procházka než jsem si myslel (těšil jsem se na osvícený hřbitov, ale kde bylo světel hodně tak to vypadalo spíš jak čerstvě po pohřbu…), ale nakonec se pár prezentovatelných obrázků podařilo přinést, mimojiné i následující hrob z konce 19. století focený už za naprosté tmy…

Prodloužený říjnový víkend jsme vyrazili na jižní Moravu a volební sobotu si zpříjemnili procházkou po valtickém zámku a zahradách. Bára sice při focení moc spolupracovat nechtěla, ale naštěstí se jí zalíbilo v průchodu na zámecké nádvoří, kde náramně zasvítilo odpolední slunce…

Druhá fotka z letošních Dolomit je hned z následujícího rána – jedná se o pohled na skupinu Pale di San Martino (jehož součástí je i minulý Cimon della Pala) přes ne příliš známé Passo Valles, které jsme objevili jen díky příjemné chajdě na přespání…

I letošní říjen jsem s několika fotografy vyrazil do italských Dolomit na podzimní žluté alpské louky – jak to dopadlo naznačuje i fotka z pozápadového focení u jezírka Baita Segantini – v jednu chvíli se malinko protrhaly mraky a nechaly nahlédnout na Cimon della Pala, vycházející měsíc i spousty sněhu okolo

Už dlouho jsem nedával na FT samotnou Lenku, a tak to napravím obrázkem z první říjnové neděle – konkrétně se jedná o portrét v Jelením příkopu pod Pražským hradem, kam se sice kočárkem skoro nedalo dostat, ale nakonec to byla krásná podzimní procházka…

Poslední zářijovou sobotu byly kolem Vltavy luxusní podzimní podmínky – mlhy tak akorát, aby skrz ni zvládalo prosvítat vycházející slunce. Na fotce týdne se konkrétně jedná o pohled z Kampy na Staré město…

V polovině září jsme vyrazili na rodinnou dovolenou do německého Mannheimu za Emou a rodinkou. Ema už začíná být výrazně samostatná, což ochotně dokazovala i při pojídání noků se špenátem Nadšení maminky neznalo mezí