Zbynuv Blog

Poslední dubnový víkend jsme strávili na pentaxím fotosrazu kolem Žďáru nad Sázavou. Počasí příliš nepřálo, ale nedělní zatažené dopoledne byl pro fotografy ráj, který jsme vyrazili dokumentovat pod Žákovu horu – kromě zamlženého lesa se daly najít i mnohem abstraktnější motivy…

V dubnu začala Barunka cestovat a hned na začátek jsme ji zavezli až na oslavu 80 let prababičky ke Zlínu – a fotka týdne samozřejmě nemohla být jiná než právě o těchto dvou…

V půlce dubna jsme s Bárou vyslali mámu nakoupit do Tesca – a protože se nám někde zatoulala a dlouho se nevracela, vzala to Bára do svých rukou a začala ji shánět tak jak to nejspíš odkoukala od rodičů

Na konci března se u Barunky objevil první zoubek – ze začátku šel poznat jenom na okousaných věcech, ale v dubnu se už dal zahlédnout i při častých úsměvech

Někdy se poštěstí vyfotit fotku týdne hned za začátku týdne a po jeho zbytek nic klouzného neblýsknout – jako se to zadařilo na konci března, kdy nám v pondělí ráno krásně rozkvetl Mračňák – kytka, která nám pravidelně spíš usychá než by se jí chtělo rozkvétat

Předposlední březnová fotka týdne je z pražské Letné, kde je v zemědělském muzeu příjemný dětský koutek – i když vlastně byl, vzhledem k tomu že tam nedávno hořelo. Součástí koutku (ona je to spíš hala) byl i  bazének s míčkama, kde si hrála i Bára, dokud si ji táta nezačal štelovat do záběru Fotka už je jedna z posledních bazénkových, myslím že už i na téhle jde vidět začátek nespokojenosti

V pražské Fata morganě byl opět březen ve znamení výstavy orchidejí, kam jsme tentokrát vzali jak Báru tak i její babi s dědou Kromě fotek orchidejí jsem si ze skleníku přinesl i zdokumentovanou Bářinu radost z té spousty kytiček, lidí a hlavně všudypřítomných barev…

První setkání s jarem (a hlavně se sněženkami) proběhlo opět na oblíbeném místě u Labe, kam jsem se oproti minulým rokům vypravil ještě před prací poránu. Tak tak jsem stihl východ slunce za řekou, ale díky jasné obloze se vstávání vyplatilo…

Začátkem března jsme si naplánovali příjemný výlet do Kutné hory, zejména do místního chrámu sv. Barbory. Místo toho jsme řádně promrzli jak ve městě tak v kostele – na druhou stranu ale nebyla Kutná hora plná turistů

Tentokrát po delší době jedna kočička, konkrétně spíš kocourek ze Přeštic – Oki (vlastně ani nevím jak přesně se to píše ) číhal na přilétající ptáčky ke krmítku – byl úžasně nenápadný, a ještě si k sobě přibral svůj vlastní odraz