Zbynuv Blog

I na sídlišti se dají nalézt nesídlištní záběry – např. tahle fotka je 100 m od našeho paneláčku, na Bářině oblíbeném okruhu na ježdění na kole – jenom škoda, že Vojta koukal, co kde lítá a foťák přímo ignoroval

Po krátkém čase opět Vojta a opět na parcele – tentokrát ale ranní sólo – Vojta si spaní ve stanu nechtěl užívat jako zbytek týmu a tak se hned při prvním světle svítalo a já si vytáhnul krátkou sirku Ale díky tomu jsem se mohl vyžít s focením při příjemném ranním světle (něco co jsem s dětmi ještě za celé tři roky nevyzkoušel).

Všední dny bez rodiny jsem se snažil v Praze využít i k focení – např. při opakované návštěvě Karlína – přestože nás bedlivě sledoval místní vyhazovač (který nás taky od jednoho z domů nemilosrdně vyhodil), podařilo se udělat pár záběrů, na fotce je konkrétně pohled na zužující se “příď” krajního Danube House…

Červenec si Vojta s Bárou užívali z velké části v Přešticích, kde jsem je zahlédl vždy jen o víkendu – jako při Bářině obsazení volné části zahrady s plastovou židličkou – Vojta se při své tehdejší rychlosti přesunu musel spokojit se sledováním zprovzdálí…

Týdenní dovolená v Jizerkách se počasím příliš nevyvedla (ale děti si o to víc užily hotel Peklo s herničkami na každém rohu), přesto se alespoň dva pěší výlety se vydařily. Fotka je hned z konce prvního (výšlapu na vodopády Jedlové) a i když se to nezdá tak Bára překvapila a téměř celou cestu odťapala sama – ale já si prostě musel nechat udělat pořádně trpící foto

Druhý víkend v červenci jsme si s Lenkou udělali takovou soukromou dovolenou bez dětí a vydali se na otočku do Českého Krumlova – zejména kvůli divadlu v zámeckých zahradách, ale při té příležitosti jsme se i prošli nádherným centrem – na výlet jsem vzal jen kinofilm, a přestože stále odkládám pořádné naskenování, tak se mi fotky i přes špatnou kvalitu líbí natolik, abych je zde prezentoval

Na červencový prodloužený víkend jsme vyrazili na Moravu, kde jsme Báru nechali až do následujícího pátku! Ještě o víkendu ale stihla výrobu inkoustových razítek z darovaných “polotovarů” – za vydatné pomoci mě s foťákem a tety se šikovnýma rukama

V červnu jsem se dostal asi k prvnímu podvečernímu focení se stativem na Karlově mostě – a oproti ránům se spoustou fotografů příjemná změna Stačilo počkat na krátkou pauzu v jednolitém toku turistů…

Konečně se mi podařilo podívat se na Kostel svatého Jana Nepomuckého na žďárské Zelené hoře – sice jsem byl překvapen, o jak malý areál se jedná, ale možná je díky tomu o to pohlednější. Fotka je konkrétně z ambitu obkružujícího samotný kostelík, kde se dá zastavit téměř kdekoliv a kochat se křivkami…

Fotka je sice už ponarozeninová, ale přesto se jedná o přípravu na pečení narozeninových dortů na společnou oslavu s Vojtou konanou následující den… Vojta se zachoval jako správný chlap a čekání na dort si šel zkrátit spaním