Najdou se týdny, které sice nejsou na události skoupé, ale ve kterých se i tak téměř nic nevyfotí… Potom se musí v neděli večer sednout, chytnout pod ruku první věc co se naskytne a nějak (pokud možno povedeně, ale není to nutné) ji zvěčnit… Něco jako v týdnu 19. 
Dá si někdo kávu? 
Po roce jsem se zase vypravil do pražské Fata morgany na lov motýlů – cílem bylo vyzkoušet si Tomův nový objektiv a udělat s ním spoustu luxusních obrázků – bylo to ale těžší než jsem si myslel (takže mě bohužel nelimituje technika ale jenom ruce ) a nejpovedenější obrázek byl kupodivu focený mojim loňským sklíčkem…
Prvomájový víkend jsme vyrazili v hojném počtu zdolat nejvyšší českou horu (stejně jako asi milión poláků) a mrknout se na východokrkonošské Rýchory – na kterých se daly po vydatném slejváku najít i nádherně mokré větvičky 
Minulý slunečný víkend přímo vyzýval k vycházkám – vytáhli jsme proto na výlet i Ťapu, který radostí pobíhal z místa na místo a byl ideálním cílem na rozpohybované fotky
Jen týden uběhl a opět jsem se dostal do Českého středohoří, tentokrát do kopcovité krajiny mezi Litoměřicema a Ústím. Prvním cílem výletu byl vrch Radobýl, ze kterého údajně Karel s Hynkem Máchovi zpozorovali v říjnu 1836 požár v Litoměřicích. Já z něj pozoroval obrovské holčičky, resp. malinké turistky
Týden po Velikonocích jsem vyrazil kochat se výhledama na České středohoří. Počasí ale bylo proti a bylo převážně pošmourno 
nakonec se alespoň vyskytla dvojice nadšenců běhajících po poli a hledajících nějaké brouky či co… Nabízím jednoho z nich, který krásně narušoval barevné podání zoraného pole…
Pepík dává na blog ségru kdykoliv ji vidí, Tom s Blankou taky nešetří, ale ta moje si až do těchto velikonoc pořád dávala před obličej ruku a tak škodolibý nejsem, abych ji tak vystavoval… Naštěstí když se na Pálavě vytáhla odrazná deska tak Ivka souhlasila a vznikla z toho jedna moc pozitivně laděná vysmátá fotečka…
Na konci března jsem se konečně dostal k prozkoumávání okolí mého pracoviště – začal jsem u vesničky Obříství, o které jsem se dočetl, že skrývá v lesích kolem Labe spousty sněženek – články nelhaly a já si připadal jako u někoho na zahradě…
Poslední den lyžovačky bylo až tak hnusně, že výlet na sjezdovku nahradila procházka po historickém Regensburgu – ne že by tam bylo azuro, ale alespoň tam bylo vidět dál než na metr Obrázek je od tamní katedrály – nejvýraznější to dominanty celého centra…
10. letošní týden byl mým posledním studentským týdnem – konečně
A už jako čistě pracující jsem vyrazil s pár lyžníkama kochat se alpskýma výhledama v okolí Brixenu. Jelikož ale počasí příliš nepřálo tak dávám jednu společnou z těšení se na ta panoramata…
« Previous Entries Next Entries »
navstevnik.
Sdílet