Zbynuv Blog

Fotka týdne je z jednoho nedělního dopoledne, kdy jsem si vymyslel Bářino focení v proseckém parku Přátelství – bohužel ona byla ale jiného názoru, moc nespolupracovala a já byl nucen uznat porážku a vzít ji na dětské hřiště Tam už výrazně pookřála, což se samozřejmě projevilo i na fotkách…

První listopadový víkend byly hřbitovy obsypané lidma a já jsem tento rok taky nechyběl – sice byla to trochu jiná procházka než jsem si myslel (těšil jsem se na osvícený hřbitov, ale kde bylo světel hodně tak to vypadalo spíš jak čerstvě po pohřbu…), ale nakonec se pár prezentovatelných obrázků podařilo přinést, mimojiné i následující hrob z konce 19. století focený už za naprosté tmy…

Tak jsem chtěl pomalu dát fotky z letošních mrazivých Dolomit a zjistil jsem, že mi na picase nějak chybí ty loňské Takže nejprve menší náprava a výběr obrázků z loňského vydařeného podzimu v Itálii.

Jedná se o fotky zejména ze tří lokalit – jako první příšlo na řadu Passo Pordoi s přespáváním pod širákem ve 3 000 m a s tím spojeným prvním sněžením – pak jsme se už logicky uklidili do pensionu

Druhým hojně zastoupeným průsmykem je Passo Giau, kam jsme vyrazili jak na svítání (s výhledy na Tofany a na serpentiny směrem na Cortinu) tak na následný zamlžený soumrak…

Stejně jako předchozí rok jsme zakončili focení v Dolomitech na Passo Gardena, kde převalující se mlhy měnily podmínky každou půlminutu

Prodloužený říjnový víkend jsme vyrazili na jižní Moravu a volební sobotu si zpříjemnili procházkou po valtickém zámku a zahradách. Bára sice při focení moc spolupracovat nechtěla, ale naštěstí se jí zalíbilo v průchodu na zámecké nádvoří, kde náramně zasvítilo odpolední slunce…

Druhá fotka z letošních Dolomit je hned z následujícího rána – jedná se o pohled na skupinu Pale di San Martino (jehož součástí je i minulý Cimon della Pala) přes ne příliš známé Passo Valles, které jsme objevili jen díky příjemné chajdě na přespání…

I letošní říjen jsem s několika fotografy vyrazil do italských Dolomit na podzimní žluté alpské louky – jak to dopadlo naznačuje i fotka z pozápadového focení u jezírka Baita Segantini – v jednu chvíli se malinko protrhaly mraky a nechaly nahlédnout na Cimon della Pala, vycházející měsíc i spousty sněhu okolo

S končícím podzimem je na čase dál nečekat s letníma fotkama Z velké části se zase jedná o fotky z Prahy – tentokrát o červnové povodně, nějaké klasičtější pohledy na pražské památky, ale taky fotky z makového pole u Březiněvsi – focené pod bedlivým dohledem spící policie

V červnu se konala velká výstava technických tkanin ve Frankfurtu, kde Ecotextil samozřejmě nemohl chybět – a já si poslední ráno zpříjemnil procházkou mezi místními mrakodrapy…

V srpnu jsme se poprvé s Lenkou podívali na Mělník – centrum má sice docela malé, ale výhledy byly parádní…

Na konci léta jsme si nenechali ujít víkend v Alšovicích – nakonec byl mnohem méně pracovní a ještě se dal najít čas na klasické “potůčkovky” – konkrétně z údolí Kamenice pod zříceninou Návarov…

Už dlouho jsem nedával na FT samotnou Lenku, a tak to napravím obrázkem z první říjnové neděle – konkrétně se jedná o portrét v Jelením příkopu pod Pražským hradem, kam se sice kočárkem skoro nedalo dostat, ale nakonec to byla krásná podzimní procházka…

Poslední zářijovou sobotu byly kolem Vltavy luxusní podzimní podmínky – mlhy tak akorát, aby skrz ni zvládalo prosvítat vycházející slunce. Na fotce týdne se konkrétně jedná o pohled z Kampy na Staré město…

V polovině září jsme vyrazili na rodinnou dovolenou do německého Mannheimu za Emou a rodinkou. Ema už začíná být výrazně samostatná, což ochotně dokazovala i při pojídání noků se špenátem Nadšení maminky neznalo mezí