Na podzim se na Střížkově pravidelně zastavují cirkusy, tenhle podzim přijel přímo slavný Humberto – takže nebylo nic jednoduššího, než vytáhnout Báru a jít se podívat, jak se krotí přerostlé kočky a jak medvěd jezdí na koloběžce, i nechat povozit Báru na velbloudovi 
Po třech týdnech jsem se vrátil opět ke Krkavčí skále a kromě celkových pohledů do údolí se pokusil i o několik krajinných detailů. Jako nejvydařenější mi připadá tato hra světla a stínů…
Jedno říjnové ráno jsem doufal v krásně se povalující mlhy ve městě při pohledu od Strahovského kláštera. Mlhy byla oproti tomu celá Praha a slunce se skrz prodralo až pěkně vysoko – jeden z těch dní, kdy se vyplatí vyrazit na Karlův most Přesto se čekání vyplatilo a já zkusil několik panoramat – např. tenhle pohled s postupně vystupujícím sv. Vítem…
O víkendu v Přešticích jsme vyrazili s Bárou a babičkou na parcelu částečně zazimovat věci a podívat se na nový kočičí přírůstek. Před zazimováním houpačky ale Bára ještě neodolala a v ne příliš houpacím počasí ji ještě pořádně rozhoupala
V říjnu jsem se poprvé pustil do skládání složitých panoramat – svítání uprostřed Českého Středohoří si totiž vyžádalo 3 expozice pro každý ze záběrů! Přestože se slunce se schovávalo za mraky, vydařilo se panorama zpod Krkavčí skály i bez speciální panoramatické hlavy…
28. září 2015 byl nad ránem “krvavý” měsíc, který byl sice asi fotogenický, ale který bych nejspíš nevyfotil Místo toho jsem si ráno vyběhl na Jizeru (kam taky jinam v Jizerkách) a při svítání využil jedinou díru v oblačnosti, která se naskytla…
Poslední dobou dávám na web snad jen rodinné fotky, přestože se snažím i o focení jiných motivů – proto jsem se rozhodl ohlédnout za uplynulým rokem pomocí několika nejpovedenějších záběrů – tradičně se jedná hlavně o pražské pohledy, ale zadařilo se i několik výletů mimo – na sněženky k Labi, na moderní architekturu do Frankfurtu a na několik podzimních svítání pod Pálavu, do Jizerek i do Českého Středohoří…
Fotka z Prašné brány – byl to při zákazu stativu trochu boj, ale i tak se podařilo tohle večerní panorama Starého města s Hradčany v pozadí…
Chození Vojtu v září úplně nebavilo, ale jakmile se mohl dostat do výšky tak se snažil – na houpačku jsem ho samozřejmě musel vysadit, ale i přes počáteční nejistotu se rád pohoupal
V půlce září se v Tróji opět konalo vinobraní, na kterém měli tentokrát burčák za cenu archivních vín Součástí byli i doprovodné akce, jako například malování barvami na obličej – díky tomu jsem mohl v klidné japonské zahradě zvěčnit naši oranžovou tygřici 
« Previous Entries Next Entries »
navstevnik.
Sdílet